Biblická hodina 20. 4. 2018

24.03.2019

"Duch Hospodinův naplňuje zemi, on, jenž všemu dává řád, zná každou myšlenku."  Mdr 1,7

Chvíli trvalo, než jsme všichni našli stejný hymnus, ale vytrvalost byla odměněna pokojnou chvílí při společné modlitbě večerních chval. Pak už jsme se věnovali třetí kapitole Lukášova evangelia.

Je příjemné nechávat se Hospodinem překvapovat a na našich setkáních je údiv nad Boží mocí i jeho smyslem pro humor umocněn společným sdílením, kdy se přímo střetáváme s jeho osobním přístupem ke každému z nás. Stejná perikopa, tytéž věty a přesto každého osloví něco jiného. Slova psaná jedním perem promlouvají různými způsoby. V Duchu Svatém se ke každému snáší přesně to, s čím potřebuje být v daném okamžiku konfrontován. A ano, přichází i méně příjemné okamžiky, kdy se prostřednictvím někoho druhého dozvídáme to, co jsme dlouhou dobu odmítali slyšet, ale to k hledání Pravdy patří.

V dnešním čtení jsme se pozastavili nad úryvkem "stalo se k němu slovo Boží"; a bylo opravdu zajímavé poslouchat, co si pod tím kdo představujeme. Samozřejmě jsme vycházeli hlavně z vlastní zkušenosti, jakým způsobem komunikuje Bůh s námi a právě formulace "stalo se slovo" poukazuje na nekonečnost možných způsobů, jakými se nám může Bůh sdělovat. Uvědomili jsme si, že jsme si už nějak osvojili komunikaci s Bohem, ale nikdo z nás nemůžem říct, že by k němu nahlas promluvil tak, jak se bavíme mezi sebou. Nezabralo nám příliš času, shodnout se na tom, že takhle je to vlastně lepší. Zaslechnout Boží hlas v jeho mohutnosti, by pro nás bylo asi příliš; jen uvěřit tomu, co se děje by přesahovalo schopnosti a možnosti mnohých z nás. A pokud bychom dokázali přijmou tuto skutečnost, pak vydržet moc a lásku, která by k nám v tu chvíli promlouvala, by vyžadovalo další velká obdarování; taková, jakých se dostává světcům, tedy těm, od nichž se mnohé očekává.

Chtěli jsme postoupit dál, ale daleko jsme se nedostali. Odzbrojil nás "Hlas volajícího v pustině." Dech beroucí darování se Boha, slova plná naděje pro generace před námi, pro nás i pro ty, kdo přijdou. Na nás se vztahující teď a tady i den posledního soudu; ztráceli jsme se mimo čas a prostor, tam kde probleskovala Boží přesažnost. Oslněni Boží moudrostí jsme se kázáním Jana Křtitele přenesli k Ježíšovu křtu, kde k nám zazněl hlas: " Ty jsi ten můj Syn Milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení. " O této větě můžeme rozjímat stále dokola a i tak nebudeme schopni plně obsáhnout vše, co je do ní vloženo. Pro tentokrát se nám stala láskyplným zakončením hodiny nad Písmem svatým.

Vytvořte si webové stránky zdarma!